Záviděli jste někdy Robinu Hoodovi jeho um? Lákalo vás umět sestřelit šípem někomu jablko z hlavy a neudělat mu místo toho ďouru do hlavy? Nebo nejste příliš běhací typ a stejně byste se rádi podívali na olympiádu? To všechno začíná u toho, že se rozhodnete lukostřelbě vůbec věnovat. Když to uděláte, stačí začít konat. Vašimi prvními lukostřeleckými kroky vás velmi rádi provedeme. Na oplátku stačí, když si na nás jednou za čas vzpomenete.
Co budu potřebovat?
Lukostřelba je náročný sport, a to de facto po všech stránkách. Vybavení není levné, místo ke střelbě se hledá obtížně a samotný proces střelby je náročný jak po fyzické, tak především po psychické stránce. Přesto se naučit střílet z luku a aktivně se lukostřelbě věnovat není vůbec nereálné. Budete k tomu ale potřebovat:
- CHUŤ NA SOBĚ PRACOVAT - to je velice podstatné. Lukostřelba nemá žádná složitá pravidla. Ano, je určitý předepsaný postoj a technika samozřejmě také existuje, ale z víc než 90 % záleží úspěch na tom, co se odehraje ve vaší hlavě. Můžete tak sami efektivně posouvat své možnosti. A nakonec se z vás třeba opravdu stane Robin Hood!
- VYBAVENÍ - lukostřeleckých potřeb není příliš mnoho, ale nejsou úplně nejlevnější. Úplný základ je luk, šípy (nejlépe s toulcem) a terč.
- STŘELNICI - nejjednodušší způsob, jak sehnat místo na trénink, je přihlásit se do nějakého oddílu, ten střelnici obvykle mívá. Pokud chcete střílet sami, musíte zvážit především 2 faktory: adekvátní vzdálenost od terče, ideální pro začátečníky je 7–10 m, a bezpečnost. Mějte na paměti, že se nemusíte vždycky trefit, takže především prostor za terčem byste měli mít vykrytý a zajistěte, aby vám do střelné dráhy nikdo nevběhl.
- VEDENÍ - to můžete získat opět v nějakém oddílu, ovšem není to nutností. Lukostřelba je intuitivní činnost. Základy techniky a postoj lze docela dobře načíst a vystačíte si s tím, pokud chcete střílet jen rekreačně. Pokud byste přemýšleli o profesionální kariéře, budete potřebovat trenéra.
- OTEVŘENÉ DVEŘE DO HISTORICKÝCH SOUBORŮ - šermířských skupin jsou haldy. A nemusí jít jen o šerm, existuje mnoho historických souborů, které určitě dřív nebo později budou hledat šikovného lučištníka. Tím můžete být právě vy a splnit si tak dětský sen!
Jak vybrat vybavení pro začátečníky?
Nemusíte hned začínat s tím nejdražším vybavením, ale i tak počítejte s tím, že počáteční náklady jsou poněkud vyšší. Zvláště, když chcete střílet doma. Základní potřeby pro lukostřelce jsou:
Luk
Bez něj to samozřejmě nepůjde. Samozřejmě záleží na tom, aby se vám líbil, poněvadž to má také vliv na pocit z vaší střelby. Budete-li pyšní na svůj výběr,uvidíte, že se vám bude střílet jak králi! Důležitější jsou však technické parametry luku, především síla, která se udává v lb. Pro začátečníka je nejvhodnější 25–30lb. Podrobnější návod, jak vybrat luk, si můžete přečíst v našem starším článku.
Šípy
Správnou délku šípu změříte tak, že si stoupnete proti zdi, a pěstí s nataženou paží se opřete o zeď. Následně změříte vzdálenost od lícní kosti ke zdi a odečtete 2–3 cm. Takto dostanete lukostřeleckou délku šípu.
Co se týče křidélek, pro začátečníky jsou lepší ta z pravého peří, jelikož jsou měkčí. Předejdete tím nepříjemným poranění předloktí. Na to se dá ovšem pořídit chránič, tzv. nátepník.
Terčovnice
Je jedno, jestli chcete doma jen trénovat, nebo to bude jediný prostor, kde budete střílet, potřebujete terč. A ten terč zase musíte mít na něčem pověšený. Tomu se říká terčovnice. Nejtypičtější terčovnicí je něco, co vypadá jako smotaný balík slámy. Můžete si ji vyrobit i doma, ale to příliš nedoporučujeme, protože je tam velké riziko prostřelení.
Co mi lukostřelba přinese?
Lukostřelba má blahodárný vliv na celou řadu věcí, budete až se divit! Je to téměř zázrak!
- VYČIŠTĚNÍ HLAVY - málo co má tak blahodárný účinek na přepracovaný mozek, než vystřelit si pár šípů. Natáhnout tětivu, párkrát se zhluboka nadechnout a ztratit okolní svět kolem sebe... Jediné, co existuje, je cíl a vaše hrdá zbraň ve vaší moci. Prostě paráda! Po hodince na střelnici si ani nevzpomenete, že vás něco trápí. Naopak možná dostanete výborný nápad, jak vyřešit všechny problémy, protože nejlíp pracuje odpočatá hlava. A toho docílíte právě lukostřelbou.
- FYZICKÁ KONDICE - jakmile vás to chytne, začnete pomýšlet na silnější luk. A co je k tomu potřeba? Větší síla. Tadá, máte motivaci začít posilovat, ačkoliv jste se k tomu předtím třeba nebyli schopní dokopat.
- POSÍLENÍ VŮLE A KONCENTRACE - lukostřelba vás vycvičí nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Naučí vás se koncentrovat a s vaší chutí zdolávat obtížnější a obtížnější cíle poroste i vaše vůle, což rozhodně využijete i v běžném životě.
- POZNÁNÍ VLASTNÍHO TĚLA - postoj velice ovlivňuje, kam šíp poletí. Proto rozhoduje sebemenší pohyb. Díky tomu objevíte i svaly, o kterých jste doposud nevěděli. Naučíte se sami o sobě mnohem víc, než by se vám mohlo na první pohled zdát! Tato vlastnost rozhodně není k zahození.
Rizika lukostřelby
Tento sport s sebou nese jedno velké riziko. Lukostřelba jednostranně zatěžuje páteř, což může vést k problémům se zády. ALE tomu můžete předejít kompenzačními cviky. Vaše záda tím dostanou péči, které by se bez lukostřelby možná nikdy nedočkala. Ve finále tak můžete mít zádíčka mnohem zdravější! Paráda, ne? Z rizika se stává výhoda.
Další věc je bezpečné skladování. Luk patří mezi velice mocné zbraně, šípy jsou ostré, dávejte si tedy prosím opravdu pozor, jestli nejsou tyto "hračky" v dosahu dětí či domácích mazlíčků. Mohlo by to špatně dopadnout... Můžete si ovšem pořídit např. pouzdro na luk. Bude v bezpečí on, vaše prťata a bude se vám mnohem lépe přenášet. A navíc to moc dobře vypadá.
Základy lukostřelby
Než se šíp dostane z vašeho luku do terče, projde 4 fázemi:
- založení šípu
- napnutí tětivy
- míření
- vypuštění šípu
Jestliže se chcete věnovat střelbě na rychlost, budou pro vás velice důležité ještě dvě takové "předfáze": držení šípu a oddělení šípu bez svazku.
Důležitý je především postoj. Technik je velké množství. Obecně platí, že stojíte k terči vždy jedním bokem, např. levým. V tom případě v levé ruce budete držet luk a pravou děláte všechno ostatní. Přiložíte šíp k luku a natáhnete tětivu třemi prsty, pár centimetrů pod šípem. Ruka jde k líci, loket nahoru. Zklidníte dech, zamíříte a vystřelíte nejlépe tak, abyste nepohnuli ani jednou rukou.
